PRAŽSKÉ BAROKNÍ ZAHRADY

První barokní díla v Praze byla ovlivněna manýrismem. Pseudoklasický styl raného baroka byl postupně nahrazován dynamickým směrem typickým pro pražskou barokní architekturu. Rozsáhlé paláce, kostely, komplexy klášterů vznikly na místě starých a malých budov, a tak nahradily starší budovy a původní stavby ve městě. Ohromná opevnění ze 30. let 17. stol. k tomu také přispěla.

KRÁLOVSKÉ ZAHRADY


Královské zahrady byly přestavěny po invazi švédské armády v roce 1648, kdy byla zahrada kompletně zničena. Cílem bylo vytvořit zahradu ve francouzském stylu, ale jen malou část se podařilo realizovat. Korunovace Karla VI. v roce 1723 dala podnět k tomu, aby zahrady byly znovu restaurovány. Byly zde vysázeny lípy, prořezávané keře, bohatá a rozmanitá květinová výsadba a také sochy z dílny M.B.Brauna. Královská zahrada se však dlouho ze své krásy netěšila a v roce 1741 byla opět zničena. Francouzská vojska si v okolí hradu založila tábor a z renesančního letního paláce si udělali kasárnu. Bombardování Prahy pruskými vojsky v roce 1757 poznamenalo tedy i královskou zahradu. Nové úpravy zahrady probíhaly až v 60. letech 18. století v duchu nových uměleckých směrů.

ZAHRADY PRAŽSKÉHO HRADU


Na jižních svazích, na kterém byly původně vinice, vynikají v místech, kde před rokem 1622 byla založena botanická zahrada, krásné paláce a jejich zahrady. Tyto zahrady přístupné z Valdštejnské ulice byly budovány tak, aby poskytly nádherný pohled z paláců vybudovaných na úpatí kopce a rovněž z horních teras. Nad nimi stojí nádherné paláce, z nichž nejkrásnější jsou Fürstenberský palác s Malou Fürstenberskou zahradou, Pálffyho zahrada a zahrada Ledeburského paláce.

VALDŠTEJNSKÉ ZAHRADY

První monumentální budovou v originále, po bitvě na Bílé hoře v 1620, byl Valdštejnský palác na Malé straně, který doplňovaly zahrady vystavěné v geometrickém stylu. Část s květinovým záhonem a kamennou fontánou jsou stále dominantou s bohatou dekorativní štukaturou. Celé dílo navrhli A. Spezza, N. Sebregondi a A.Vries. Ti zde vytesali velké množství soch.

VRTBOVSKÁ ZAHRADA

Od 70. let 17. stol. začal do kulturní sféry v Čechách pronikat francouzský vliv, a to nepřímo přes Vídeň. Dlouhodobé kontakty s Itálií nebyly přerušeny a italští umělci obohacovali Prahu svými uměleckými díly až do poloviny 18. stol.. Pražské nejmalebnější zahrady zahrnují území sahající až k úpatí petřínského kopce, kde nahradily dřívější vinice. Nejkouzelnější z nich je Vrtbovská zahrada, založená okolo roku 1720. Její místo určené pro zábavu - salla terrena - připomíná italské grotto. Sochy umístěné v této zahradě jsou z dílny M.B.Brauna.

PŘEDMĚSTSKÉ ZAHRADY

Nedaleký Strahovský klášter měl několik dekorativních a také užitkových zahrad. Břevnovský klášter byl rovněž obklopen zahradou zvanou Vojtěšská, postavené K.I. Dienzenhoferem. Tou dobou se těšily velké oblibě předměstská hospodářství a malé zámečky. Před městskými hradbami blízko Karlova náměstí postavil K.I. Dienzenhofer letní zahradu pro Václava Michnu z Vacínova. V roce 1722 si K.I. Dienzenhofer koupil parcelu na Smíchovském náměstí, kde postavil letní palác a zahradu zasahující až k Vltavě. Hospodářství byla rozptýlena na jihozápadních svazích, k nimž patřily vinice a zeleninová pole. Nejznámější z těchto statků byla Bertramka, kde v letech 1787 až 1791 pobýval Mozart.

ZÁMEK A ZAHRADA V PRAZE TROJI

Trojský zámek byl vystavěn jako reprezentační sídlo Václava Vojtěcha ze Šternberka a je pokládán za jednu z nejhodnotnějších venkovských vil na sever od Alp. Nad zámkem se nachází vinice sv. Kláry s viniční kaplí sv. Kláry. Na vinici se dodnes pěstuje víno.
Zámecká zahrada je terasová, italského typu s osovými průhledy, vyzdobená fontánou, plastikami a dekorativními vázami. Projekt zahrady (stejně jako projekt zámku) vypracoval burgundský architekt Jean Baptiste Mathey. Zahradu vybudoval zahradník Jiří Seeman, dokončil ji roku 1691.
Zahradu o dvou výškových úrovních spojuje s letohrádkem monumentální schodiště se sousoším boje olympijských bohů s Titány, které v roce 1685 - 1703 vytvořili Jiří a Pavel Heermanovi. Součástí zahrady je oranžérie a dům zahradníka. Některé cesty jsou opticky prodlouženy iluzivní malbou na omítce zahradní zdi.