Septimy v Osvětimi

Dne 22. 9. 2016 jsme brzy ráno odjeli na exkurzi do Polského vyhlazovacího tábora Osvětim. Na místo jsme přijeli kolem půl druhé odpoledne a krátce na to, co jsme prošli důslednou kontrolou u vstupu, se nás ujala naše průvodkyně. Čekala nás nyní dvouhodinová prohlídka 1. Části komplexu. Vešli jsme do prostranství obehnaného plotem s ostnatým drátem – dříve s elektřinou – kde nebylo na první pohled více než jedna cihlová budova vedle druhé, všechny propojené převážně prašnými cestami. V této části tehdy přebývali hlavně muži, rozdělení dle důvodu uvěznění, ve více než nuzných podmínkách, pod dohledem surových dozorců.

Naskytl se nám pohled na holé místnosti, jež byly určeny převážně k přespávání, neboť přes den museli všichni vykonávat náročné práce. Také jsme měli možnost vidět některé z věcí, které si vězni s sebou přinesli, dobové fotografie a jednu z budov, jež byla po určitý čas užívána jako plynová komora.

Po skončení této prohlídky jsme se přesunuli na další dvě hodiny do Březinky. Líbivé jméno za sebou skrývalo nemenší hrůzy. Tato část již ani vzdáleně nepřipomínala klasické město. Všechny budovy byly stejné, vyrovnané v rozlehlé mřížce. Co dnes obrostlo trávou, bylo kdysi pokryté prachem a blátem. Na vzdálenější straně Březinky děsily plynové komory, které krutým způsobem sprovodily ze světa desítky tisíc lidí z více než milionu zde zavražděných.

Jistě si i v budoucnu každý z nás nejednou vzpomene na ty statisíce osob, pro které bylo peklo každodenní realitou. Každému z nás se vybaví šedý obraz prostředí, které zbytečně ničilo životy nevinných a jejich blízkých.

Dalšího dne jsme myšlenkami opustili druhou světovou válku a zavítali do Krakova. Město většině z nás připomnělo starou část Prahy, jen s jakoby větším klidem. Zde jsme navštívili historické centrum, Wawel, katedrálu a obešli některé z místních dvanácti kostelů.

Tereza Veigertová, septima B

Fotografie z exkurze.