GFP Neratovice jako pořadatel regionálního festivalu Jeden svět zve všechny přátele filmu na festivalový týden od 23. do 30. 3. 2012

Festival začne v pátek 23.3. od 17:00 projekcí filmu Punk v Africe.  

Punk in Africa, Deon Maas, Keith Jones, Czech Republic / South Africa, 82 min.

„V Africe hudba nemůže sloužit zábavě. Musí sloužit revoluci,“ píše se v úvodním titulku snímku v Praze žijícího dokumentaristy amerického původu Keitha Jonese, který se společně se scenáristou Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, co je na tom pravdy. V případě punkrockové hudby, která se v Jižní Africe vyvíjí na pozadí bouřlivých společenských změn, to platí dodnes. Podrobné mapování vývoje punkové scény v jihoafrických městech Durbanu, Johannesburgu či Kapském Městě od druhé poloviny 70. let až do současnosti ukazuje, jak překvapivě bohatý byl a stále je tamní undergroundový život. Chronologicky vedená osa filmového vyprávění využívající množství unikátního materiálu a vzpomínek hudebníků nás zavede i do Zimbabwe, Mosambiku a Keni, kde se již punk po hudební stránce mísil se ska, reggae i tradiční africkou hudbou. Po ideové stránce zde pak punkové hnutí dosáhlo ve svém multirasovém a multikulturním základu svého vrcholu a dalece přesáhlo hranice hudebního žánru.

Promítá se v budově GFP, v prostorách školního klubu, vstupné 40 Kč.

Veškeré dotazy a případná upřesnění organizace festivalu na palicka@gfp.cz nebo na telefonním čísle 604 174 584. 

Na projekci filmu Punk v Africe od 19:00 tematicky naváže koncert hudebních skupin Hanuman a Zoo2 v Jazzklubu Společenského domu Neratovice.

Program festivalového týdne:

23.3. 17:00 – Punk v Africe
26.3. 18:00 – Přenašeč
28.3. 18:00 – Vzdám to až zítra
30.3. 17:00 – Láska v hrobě

Anotace filmů: 

Jeden svět 2012 Neratovice – Filmy pro veřejnost

Punk in Africa, Deon Maas, Keith Jones, Czech Republic / South Africa, 82 min.

„V Africe hudba nemůže sloužit zábavě. Musí sloužit revoluci,“ píše se v úvodním titulku snímku v Praze žijícího dokumentaristy amerického původu Keitha Jonese, který se společně se scenáristou Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, co je na tom pravdy. V případě punkrockové hudby, která se v Jižní Africe vyvíjí na pozadí bouřlivých společenských změn, to platí dodnes. Podrobné mapování vývoje punkové scény v jihoafrických městech Durbanu, Johannesburgu či Kapském Městě od druhé poloviny 70. let až do současnosti ukazuje, jak překvapivě bohatý byl a stále je tamní undergroundový život. Chronologicky vedená osa filmového vyprávění využívající množství unikátního materiálu a vzpomínek hudebníků nás zavede i do Zimbabwe, Mosambiku a Keni, kde se již punk po hudební stránce mísil se ska, reggae i tradiční africkou hudbou. Po ideové stránce zde pak punkové hnutí dosáhlo ve svém multirasovém a multikulturním základu svého vrcholu a dalece přesáhlo hranice hudebního žánru.

Přenašeč, The Carrier, Maggie Betts, USA, 88 min.

Zambijská dívka Mutina Mweemba snila jako dítě o tom, že se vdá za milujícího muže, společně s ním bude vychovávat děti a připraví jim podmínky pro co nejlepší život. Když pak potkala Abarcona, muže ze vzdálené vesnice, myslela si, že se její sny začínají plnit. Až po svatbě zjistila, že Abarcon žil v polygamním manželství a že ji nečeká vysněný láskyplný manželský život. Příliš pozdě na to, aby se mohla vrátit. Než se stačila s novým prostředím sžít, do chodu rodiny zasáhla další hrozba – pro ně neznámá nemoc AIDS. Nemoc vážně narušuje vztahy v rodině, a když v této situaci Mutina otěhotní, její životní situace se ještě více zkomplikuje. Režisérka Maggie Betts představuje intimní portrét rodiny a komunity, která je lapena do pasti nevyléčitelné choroby a zoufale se snaží od této hrozby ušetřit alespoň nejmladší generaci. Dokument, jehož lyrický styl vyprávění kontrastuje s krutou neúprosností nemoci, je výpovědí o současné Africe, která se snaží pochopit a překonat vlastní nepříznivý osud.

Vzdám to až zítra, (Give Up Tomorrow), Michael  Collins, UK,  USA, 95 min

Je možné, aby byl někdo odsouzen k trestu smrti za zločin, který s největší pravděpodobností nespáchal? Navíc v situaci, kdy není jasné, zda se onen zločin, vzhledem k tomu, že neexistují těla obětí, důkazy ani průkazná svědectví, skutečně stal? Film Vzdám to až zítra vypráví osobní příběh mladého muže Paca Larrañagy, odsouzeného k trestu smrti během ostře sledovaného procesu společně s šesti dalšími mladíky za údajný únos, znásilnění a vraždu dvou sester na filipínském ostrově Cebu. Je brilantní ukázkou toho, kam až může zajít společenská a politická poptávka po rychlém nalezení a odsouzení pachatelů zločinu, který v červenci 1997 otřásl filipínskou veřejností. Ukazuje také, jak absurdních, až groteskních podob může nabýt zkorumpovaný a zmanipulovaný právní a soudní systém, navíc podpořený rozsáhlou účelovou mediální kampaní a všeobecnou hysterií. Vynikající dokument sleduje po třináct let soudní procesy a následné snahy o osvobození nevinných. Víc než cokoliv jiného však ukazuje nezlomnou sílu ducha Paca Larrañagy a jeho rodiny v jejich snaze po dosažení spravedlnosti.

Láska v hrobě, Love in the Grave, David Vondráček, Czech Republic, 74 min.

Na počátku druhého tisíciletí našla skupina bezdomovců útočiště na německém evangelickém hřbitově v Praze-Strašnicích. Jsou mezi nimi i věční snoubenci: třiatřicetiletá bývalá prostitutka Jana a padesátiletý nezaměstnaný zedník Jan. Bezdomovecký pár si zařizuje „startovací byt“ mezi urnami ve staré hrobce. Honza živí rodinu vybíráním popelnic, Jana se stará o bydlení, společným koníčkem za krásných letních dní je alkohol. Idyla života na hřbitově se pomalu rozplývá. Přichází rozhodnutí správce hřbitova, že hrobky a hřbitov je nutné vyklidit, bude se opravovat. Jana s Honzou se stěhují z „luxusního obydlí“ německé hrobky do malého přístřešku, který se se svolením správce hřbitova, stává ještě na chvíli jejich domovem. Oba se krátce vracejí do míst svých původních bydlišť, Jana proto, aby se pokusila vyřídit si doklady, Honza se chce potkat se svou matkou. Setkávání s minulostí je pro ně bolestné, společný život v Praze se zdá jim být osudem, nechtějí a vlastně ani neumí svůj život jakkoli změnit. Dlouholetá láska končí, životem na ulici se protlouká každý sám. Film vznikal jako časoměrný dokument v letech 2007 – 2011.

Zpět