{phocagallery view=category|categoryid=16|imageid=129}
Mimořádně citlivý dokument Olgy Sommerové představuje 105letou klavíristku Alici Herz-Sommerovou a dalších pět pamětnic židovského původu. Jejich osobní vzpomínky, fotky i archivní záběry nás vracejí do doby druhé světové války. Povídají o svém dětství a rodinných tradicích, do kterých náhle vstoupila válka. V ní ztratily své blízké, samy se ocitly v krajních životních situacích, a jak opakovaně říkají, poznaly samy sebe. Vyprávějí o hrůzách transportů a koncentračních táborů, kterými prošly, o pochodu smrti i o pomoci partyzánům a odboji, do něhož se aktivně zapojily. Všechny jako jediné ze svých rodin přežily. Začala komunistická totalita přinášející nové bezpráví. Hrdinky filmu spojuje láska k hudbě, rodině, vlasti a národu a také celoživotní odvaha. Statečnost všech hrdinek vystihují slova jedné z nich: „Co jsem mohla, tak jsem dělala proti. A nikdy jsem se nebála.“ V samotném závěru filmu varovně poukazuje jedna z pamětnic holocaustu na fakt, že násilné ideologie mají ve společnosti své příznivce i dnes.
