Dne 9.9. jsme v ranních hodinách odjeli z Neratovic do Terezína. Prvních pár hodin po příjezdu do ghetta, ubytování a obědě jsme všichni ještě měli jakousi pozitivní náladu, nedoléhala na nás zatím skoro žádná tíseň a bylo vcelku těžké si živě představit onu hrůzu, která se v prostředí ulic i za zdmi domů odehrávala.První den našeho pobytu jsme prošli s velmi milou průvodkyní terezínské ghetto, navštívili márnici a také se podívali do muzea ghetta.
Večer jsme se sešli na půdě Magdeburských kasáren a viděli jsme dokumentární film Poslední motýl, který mohl vehnat slzy do očí nejednomu z nás. Po tomto filmu už bylo mnohem snazší si při procházení terezínských ulic uvědomit, jak to všechno vypadalo a čím si tu každý prošel. Tentýž večer jsme se rozdělili do skupin přibližně po pěti lidech a byla nám přiřazena jména a údaje o osobách žijících v Terezíně za druhé světové války. Večer jsme si projekty nejprve připravovali a prezentace byla na programu až další den.
Druhý den jsme vstali brzy ráno a po snídani nás čekala prohlídka Malé pevnosti. Nejprve nás průvodkyně zavedla do první části pevnosti, rovnou tam, kde byli vězni přijímáni. Pokračovali jsme přes dvůr, samotky, koupelnu, odvšivárnu a holírnu až k podzemním chodbám. Následovala střelnice a prohlídku jsme zakončili na IV. dvoře.
Po obědě jsme sledovali dokument s výpověďmi pamětníků, který se nám rozhodně vryl do paměti. Jejich vzpomínky nám ještě více přiblížily vše, co se odehrávalo nejen zde, ale i v jiných táborech.
Poslední bod našeho semináře byla prezentace vytvořených projektů. Bylo mnoho verzí, jak byly prezentace pojaty, např. divadelní scénkou, verši, atd…
Seminář měl velmi bohatý program, ze kterého jsme si každý odnesl co nejvíce informací, poznatků a také zážitků. Pomohl nám, abychom si mohli alespoň trochu představit vše, co se zde odehrávalo. Moc se nám líbil a těšíme se na další podobné akce.
