Karel Hašler by byl notorickým Zlatým slavíkem, nositelem ceny Thálie za jevištní výkon, nositelem Českého lva za hlavní postavy ve filmech a držitelem Zlaté desky za počet prodaných nosičů hudby – kdyby si česká společnost v první polovině 20. století tyto bohulibé popkulturní fetiše vytvořila. Byl hvězdou tehdejšího „showbyznysu“ a přesto současně hercem Národního divadla. Podle mínění hlasatelů vysoké kultury bylo toto dvojí angažmá neslučitelné, a právě proto musel Zlatou kapličku opustit. Přesto, či právě proto, Hašlera publikum, jež zjevně nedorostlo nárokům vysoké kultury, nezavrhlo, naopak, milovalo ho i tehdy, když propůjčil své příjmení stejně oblíbeným bonbonům.

 

Pavel Kohout je ve světě zdaleka nejuváděnějším českým dramatikem a přes dlouhou a nucenou pauzu také nejhranějším původním autorem Divadla na Vinohradech. Revue Hašler… je jeho šestnáctým textem pro zdejší jeviště!