315 68 42 34, 602 10 12 35 info@gfp.cz

Studenti čtou a píší noviny

autor: | Publikováno 1.10.2014 12:38 | Pozvánky

Zadání druhého tématu:

ČÍM NAKRMIT ŽÁROVKU

Mobil, tablet, počítač, iPod, hodinky, televize, foťák, lednice, žárovka, topení, sporák, auto, autobus, výtah… Dokázali byste si představit jeden den bez nich? Nic z toho přitom není „na vzduch“. A nejen přístroje, které denně používáme, potřebují neustálý přísun energie. Britský popularizátor vědy sir Matt Ridley spočítal, že jeden člověk v průměru potřebuje tolik energie, kolik by jí vyrobilo 150 otroků, kteří by šlapali osm hodin denně na rotopedu. V Americe je to 660 otroků, ve Francii 360 a v Nigérii jen 16. Ale zamýšlíme se dostatečně nad tím, co tuto energii lidských svalů nahradilo? Kde se tohle ohromující množství energie bere, jak se k nám domů dostává a co všechno by se stalo, kdyby zdánlivě nekonečný tok energie ustal?

Napište na toto téma volný názorový článek. Hned v jeho úvodu jasně formulujte svůj názor, následně ho podpořte argumenty. Pokud chcete, můžete se nechat inspirovat také některou z následujících podotázek:

– Kolik energie denně potřebuji a k čemu všemu? Jak moc jsem na ní závislý?

– Jak by můj život a jeden běžný den vypadal bez ní?

– Byli bychom ochotni se uskrovnit a omezit radikálně svoji spotřebu? Ve jménu čeho?

– Z čeho se energie, kterou používáme, vyrábí, kde se „moje“ energie bere?

– Proč je tolik různých teorií o správných a špatných zdrojích energie? Čemu z toho věřit?

– V čem je třeba výhoda uhlí a nevýhoda obnovitelných zdrojů?

– Proč se v Německu, které je nejdál v zavádění obnovitelných zdrojů, zároveň spouští nejvíc nových uhelných elektráren?

– Co s jaderným odpadem? Souhlasili byste s vybudováním jeho úložiště u vašeho bydliště?

– Obnovitelné zdroje mají v Česku dohromady stejný výkon jako Temelín. Přesto jsou do sítě schopny dodat jen jednotky procent spotřeby. Čím to je? Kde je chyba?

– Jak je to s teplem? Je nějaký rozdíl mezi vytápěním na vesnicích a centrálním zásobováním ve velkých městech? Co je ekologičtější?

– Proč mě tyto věci vůbec nezajímají? Můžu si dovolit nezajímat se o ně?

Pozn.: Texty mohou posílat také učitelé, případně rodiče studentů, kteří se chtějí k tématu vyjádřit.

Pozn.: Doporučený rozsah práce je polovina až tři čtvrtiny strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány.

Odevzdáním práce student souhlasí se zveřejněním. Pokud si zveřejnění nepřeje, jeho práci do redakce MF DNES neodesílejte.

Pozn.: Doporučený rozsah práce je 1/2 až 3/4 strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány. 
• Na konci každého příspěvku uvede autor své jméno a příjmení, dále celý název školy a město. 
• Soubor pojmenujte celým názvem školy, jménem a příjmením autora v tomto pořadí!!! Pokud nebude příspěvek takto označen, nebude do projektu zařazen. Anonymní práce neotiskneme.
• Soubory, prosím, převádějte do formátu .doc nebo .docx. Soubory z OpenOffice ve formátu .odt je potřeba také převést do .doc nebo .docx.

Uzávěrka je 15. 10. 2015, práce zasílejte na vaisova@gfp.cz nebo na studenti@mafra.cz.

Pouť

autor: | Publikováno 24.9.2014 07:40 | Pozvánky

{phocagallery view=category|categoryid=4|imageid=140}

Studenti čtou a píší noviny

autor: | Publikováno 19.9.2014 17:33 | Pozvánky

Zadání prvního tématu:

MÁME SE BÁT VÁLKY?

Letos se ve světě něco podstatného změnilo. Západ a Rusko se dostaly do vážného konfliktu. Mír, který Evropanům připadal tak samozřejmý, se ukazuje jako nečekaně křehký. Bude válka? Zachvátí i Česko? Jak by vypadala? A kdo by za co vlastně bojoval?

1. Napište na toto téma volný názorový článek. Hned v jeho úvodu jasně formulujte svůj názor, následně ho podpořte argumenty. Pokud chcete, můžete (nemusíte) se inspirovat některou z následujících podotázek:

– Bojíte se války, nebo máme dostatečné záruky toho, že se nevrátí?
– Za které hodnoty má dnes cenu válčit?
– Byli byste ochotni jít bránit Česko? Jste na to připraveni?
– Jak by vypadala válka ve třetím tisíciletí?
– Měla by se znovu obnovit základní vojenská služba?
– Kdo je ve sporu o Ukrajinu agresor, kdo oběť?
– Máme mít strach z Ruska? Proč?
– Souhlasíte s tím, jak se ke konfliktu stavějí čeští politici?
– Je naše členství v NATO větší zárukou míru?
– Bavíte se o těchto věcech doma?

2. Kromě toho Vás všechny – bez ohledu na vybrané téma – prosíme o odpověď na stejnou anketní otázku (napište ji pod text Vaší práce): „Hrozí podle Vás Evropě v následujícím desetiletí válka?“
ANO – NE – NEVÍM

Pozn.: Texty mohou posílat také učitelé, případně rodiče studentů, kteří se chtějí k tématu vyjádřit.
Pozn.: Doporučený rozsah práce je 1/2 až 3/4 strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány.
Odevzdáním práce student souhlasí se zveřejněním. Pokud si zveřejnění nepřeje, jeho práci do redakce MF DNES neodesílejte.
• Příspěvky můžete zasílat do 1. 10. 2014.
• Na konci každého příspěvku uvede autor své jméno a příjmení, dále celý název školy a město.
• Soubor pojmenujte celým názvem školy, jménem a příjmením autora v tomto pořadí!!! Pokud nebude příspěvek takto označen, nebude do projektu zařazen. Anonymní práce neotiskneme.
• Soubory, prosím, převádějte do formátu .doc nebo .docx. Soubory z OpenOffice ve formátu .odt je potřeba také převést do .doc nebo .docx.
• Všechny příspěvky zasílejte na adresu vaisova@gfp.cz, nebo přímo na studenti@mafra.cz