Žijeme divadlem
Best in Covid aneb „Čau, lidi!“ v divadélku Lípa
Vracet se zpět do nedávných časů covidu, spojených s obavami, nejistotami, nemocemi a izolací, by se nikomu z nás zcela určitě jen tak nechtělo. Avšak stále větší tvůrčí zaujetí jedné skupiny studentů z Gymnázia Františka Palackého v Neratovicích a jejich vyučující Diany Vysušilové nás přimělo zabývat se znovu tímto tématem. Nalákalo diváky, kteří nakonec rádi a s očekáváním vstoupili 12.6. 2023 do malého zdejšího divadla Lípa, aby zhlédli divadelní ohlédnutí za covidem.
Třináct terciánů, kteří nikdy nestáli na prknech, co znamenají svět, dotáhlo pod pedagogickým vedením proces nácviku a přípravy studentského divadla do poslední fáze. Pozvali veřejnost, své rodiče, příbuzné, učitele a spolužáky a návštěvníkům divadla připravili program s obsazením hereckých rolí v zábavné komedii, připomínající covidovou pandemii a její politické pozadí. Mohlo by se zdát, že politické téma a nepříjemné vzpomínky budou pro patnáctileté herce příliš náročné a těžko uchopitelné. Skrze satiru, parodii, nadsázku ale naopak mnohokrát herci rozesmáli publikum a dosáhli nejen kýženého odlehčení tématu, ale i příjemné úlevy z toho, že vše už je za námi a zůstává jen minulostí.
Mnozí herci na scéně oživili dokonce několik postav z tehdejší Babišovy vlády, prezidentské kanceláře, z řad zdravotníků, lékařů, moderátorů, umělců… Davovou postavou se několikrát stalo i zaplněné jeviště, které skandovalo souhlasné, či nesouhlasné postoje vůči prohlášením politiků, ministrů a stran. Jednotliví diváci pokládali otázky politikům jako na tiskové konferenci. Byla to opravdu komedie, když představitelé vlády na scéně vítali letadla z Číny, když poslanecká sněmovna tápala v rozhodnutích o prodloužení nouzového stavu, o povinném a přednostním očkování nebo o povinnosti nosit roušky a sama je pak následně samotnými poslanci a ministry porušila. Nadčasová perspektiva udělala z dvou dlouhých let mozaiku k smíchu i pláči zároveň. Situačně komická byla např. scénka s jelity a tlačenkou v hereckém výstupu Marcela Pražského nebo bitka až na lokty v poslanecké sněmovně. Jazyk hry z pera Petra Tomšů působil směšně v promluvách a on-line vysíláních slovenskočeského premiéra, kterého výborně ztvárnil Tadeáš Jeník, nebo v monologu bývalého prezidenta v podání Marka Churavého. Premiérovy politické spojence si s vervou zahráli Lukáš Baja, Dan Povondra, Natálie Šmeráková, Lukáš Douša, Marek Brokl a oponenty Jakub Kudrna, Daniel Vaněk, Anna Mára. Hudební byznys představila skvěle Ester Pekařová, když slovy: „Já někdy sama nevím, čemu vlastně věřím, …“ pěvecky a tanečně parafrázovala populární píseň. Naopak bezemoční televizní zpravodajství plné negativních, zastrašujících informací a paradoxů předvedla Klára Pištejová.
„V klídku proplout se snaž, kam vítr tam plášť…,“ to byla slova závěrečné písně celého představení z úst bývalého nadaného svazáka, který se z covidu snažil vyždímat co možná nejvíc.
Příjemné divadelní setkání a studentské ztvárnění vyvolalo nejen v přítomných učitelích velkou satisfakci vzhledem k náročné výuce za covidu.
